Sociální interakce učitelů se žáky a rodiči (1.)

Kvalita sociální interakce a vzájemné komunikace patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující efektivitu edukačního procesu. Příjemná atmosféra v hodině napomáhá žákovi nejen lépe se soustředit při výkladu látky, při individuálním či skupinovém plnění zadaných úkolů, ale i při ověřování znalostí. Naopak, negativní atmosféra často stojí za relativní neúspěšností žáka, který má přiměřené nadání a nelze u něj ani diagnostikovat jiné výukové obtíže, které by za relativním neúspěchem stály.

Školám i učitelům přijde v dnešní době často zbytečné věnovat pozornost kvalitě komunikace se žáky i s rodiči, přitom mnohé školy deklarují, že jim na spolupráci s rodiči a žáky nejen záleží, ale že i v této oblasti dosahují vynikajících výsledků, např.:

  • na svých webových stránkách umisťují výrazná hesla typu Vytváříme takové podmínky, aby výchova a vzdělávání probíhaly v klidném, vstřícném a tvůrčím prostředí“,
  • poukazují na zapojení do projektu „Rodiče vítáni“ a v případě získání certifikátu i tento certifikát umisťují na webové stránky.

V praxi se však lze setkat ale s naprosto jinou realitou.

 

Príklad:

Právě na škole, která hlásá o několik řádek výše ono… „Vytváříme takové podmínky…“, byla žáky nižšího ročníku zachycena šikana chlapce v deváté třídě, kdy byl dotyčný svlékán do spodního prádla a natáčený na mobilní telefon, přesto nikdy nedošlo ke konstruktivnímu řešení situace. Z deseti žáků nižšího ročníku bylo osm označeno za nevěrohodné, jeden žák následně odmítl dále v kauze vypovídat a výpověď posledního žáka nebyla pro školu postačující s tím, že kdo ví, jak to celé bylo, když vypovídá jedno dítě. Rodiče dítěte byli označeni jako problematičtí, kteří chtějí školu poškodit. Sociální pracovnice, na kterou se rodiče obrátili, začala provádět šetření týkající se rodiny chlapce, nikoliv rodiny agresorů. Ředitel školy situaci zlehčoval, že rodiče jsou hysteričtí, že jde o klukovinu a nátlak rodičů chlapce akorát třetině třídy zničil život. Chlapec následně navštěvoval dva roky terapeutickou péči. Rodičům o stavu ve třídě neřekl, bál se řešení situace, bylo mu vyhrožováno. Ve výsledku se ukázalo, že hlavní agresor byl v blízké přízni s vedením školy a bydlel ve stejném domě jako třídní učitelka, která se bála nejen agresora, ale i agresivní matky, která má roky potíže s alkoholem. Ale na webových stránkách se tato škola pyšní nejen oním výrokem, ale i informací, že je zapojena do projektu „Rodiče vítáni“ a pyšní se i uděleným certifikátem.

Mnohé školy s rodiči komunikují, ale spolupráce školy s rodiči zahrnuje více úrovní. Kromě běžné komunikace učitelů s rodiči je nutné uvažovat o možnosti zapojení rodičů jako dobrovolníků do činnosti škol