V rámci připravovaného „seriálu“ představíme učitelům tři základní projekty k utváření pozitivních postojů k četbě, které mohou využít pro různé věkové skupiny. Mohou obsah projektů modifikovat dle potřeb a možností skupiny žáků, s nimiž pracují. Projekty rovněž umožňují využít principu vrstevnického tutoringu při rozvíjení vztahu k četbě, této problematice bude věnována samostatná část.
Teoretická východiska navrhovaných projektů rozvíjení čtenářství žáků mladšího i staršího školního věku
Čtenářství a čtenářská gramotnost je nezbytnou součástí základní vzdělanosti moderního člověka. Pomáhají člověku orientovat se v dnešním neustále a rychle se měnícím světě a více než kdy dříve patří k základním faktorům ovlivňujícím uplatnění jedince ve společnosti. Čtenářská gramotnost stojí v posledních letech v centru pozornosti odborníků mnoha specializací. Na tomto zvýšeném zájmu se podepsaly jak výsledky mezinárodních srovnávacích studií (k nimž je však, ve shodě s názory odborníků[1], nutné přistupovat velmi opatrně), tak i výsledky šetření na národní úrovni. Jednotlivé výzkumy se zaměřují na různé faktory a okolnosti rozvíjení čtenářské gramotnosti, mimo jiné i na oblast čtenářství dětí, v němž je kromě dovednosti číst a psát zakomponována i složka postojová. Vzhledem k tomu, že ve výchově nepůsobí faktory odděleně, ale složky se vzájemně ovlivňují či doplňují, je velmi složité postihnout a vysvětlit celý tento proces.
Výzkumy shodně poukazují na citelný odklon dětí od čtení. Přitom čtenářství jako takové lze považovat za jeden z pilířů čtenářské gramotnosti, resp. gramotnosti funkční. Vztah dětí k četbě je nejvýrazněji ovlivňován mikroprostředím, zejména vlivem rodiny. V rámci primární literární iniciace hraje rodina nejdůležitější roli, s rozšiřováním sociálních interakcí dítěte a se vstupem do školy přibývá rodině kromě úlohy vzoru a vytváření podnětného edukačního prostředí bohatého na pozitivní sociální interakce a s pozitivní sociální atmosférou, také role spolupracujícího subjektu se školou. Ta nese odpovědnost za to, že dítě získá přiměřené čtenářské kompetence.
Důležitými východisky pro podporu čtenářství je pečlivá analýza faktorů, které se v tomto období na postoji dětí k četbě podílejí. Dalšími východisky bylo pečlivé studium historických pramenů, analýza literární tvorby vybraných autorů, analýza teoretických východisek v oblasti vrstevnického tutoringu i analýza a syntéza výsledků výzkumného šetření zaměřeného na hodnocení různých modelů čtenářského vrstevnického tutoringu při výuce (Šauerová, 2014), studium odborných publikací z oblasti zážitkové pedagogiky a projektového vyučování, evaluace vlastních zkušeností s projektovou výukou a výsledků tuzemských i zahraničních výzkumných šetření, včetně šetření vlastních zaměřených na oblast čtenářství a čtenářské gramotnosti (např. Šauerová, 2012). Na základě těchto východisek byly připraveny následující projekty, které podporují u žáků utváření pozitivního vztahu k četbě.
Podstatou projektů je budování pozitivních postojů dítěte k četbě, případně usilování o změnu jejich neutrálních či negativních postojů k četbě a zaměření pozornosti na adherentní význam takto motivačně postavených projektů ‒ tedy zaměření pozornosti na podporu dítěte, aby u četby setrvalo i v pozdějším věku. Uvedené návrhy obsahují všechny fáze projektu: přípravnou, motivační, realizační, fixační i evaluační. Všechny uvedené projekty byly ověřeny v praxi.
Návrhy jsou připraveny tak, aby je bylo možné jednoduše modifikovat pro různá edukační prostředí – jak při práci s jednotlivcem, tak s malou skupinou čtenářů (např. při práci se žáky s SPU při nápravách lze projektů využít jako motivačního faktoru) či s celou třídou (vrstevnický tutoring ‒ symetrický i asymetrický model), lze je využít i v rodinné edukaci.
Utváření postojů dítěte k četbě
Při řešení problematiky rozvíjení čtenářství je nezbytné zopakovat si, s jakými fázemi se při utváření vztahu k četbě setkáváme a které vlivy musíme uvažovat jako zásadní z hlediska vývoje čtenářství. Pro tyto účely je autorkou sestaven tzv. Dynamický model vývoje čtenářství (obr. 1), který operuje s dvěma základními rovinami – a to rovinou primární literární iniciace a sekundární literární iniciace (termín iniciace v podstatě označuje sociální okolnosti utváření vztahu dítěte k četbě). V každé této fázi se na vývoji čtenářství podílí řada podstatných faktorů, které se mění s postupem času jak kvalitativně, tak i kvantitativně, a díky těmto proměnám působí jako činitelé vývoje v dalších uvedených faktorech.