Mentoring se v poslední době stal v České republice velmi propagovanou formou profesního rozvoje pedagogů. Jako každá nová věc přicházející do poměrně konzervativního prostředí školství, má řadu nadšených opěvovatelů i odpůrců.
Význam slova „mentor“
Mentoring je starý jako lidstvo samo. Traduje se, že když odcházel Odysseus do Trojské války, požádal svého přítele, aby se postaral o jeho syna Telemacha. Prý mu tehdy řekl: „Nauč ho vše, co znáš.“ Odysseův přítel se jmenoval Mentór a dal tak přeneseně jméno všem, kteří ve vztahu k druhým vystupují v roli moudrého přítele, ochránce, učitele, který pomáhá svému svěřenci překonat překážky. Moderní význam slova „mentor“ se pravděpodobně ujal až díky knize francouzského spisovatele Francoise Fénelona Les Aventures de Télémaque (Příhody Telemachovy), která vyšla ve Francii v roce 1699 a velké popularity dosáhla v 18. století. Jednou z ústředních postav této knihy byl právě Mentor.
Proč je mentoringu věnována taková pozornost?
Na vzestupu není jenom mentoring, ale i další formy individuální podpory jako koučing, poradenství a supervize. A právě zejména individuálnost všech těchto výše uvedených forem učení a podpory nám může být vodítkem popularity mentoringu v posledních deseti letech.
Charakter učitelské profese se v posledních dvaceti letech velmi proměňuje, a s tím i nároky a požadavky na pedagogy. Nejpočetnější věkovou skupinou v českých školách jsou v současné době učitelé 45 let a starší. Většinou dokončili studium v době, kdy nebylo v tak velké míře nutné pra