Portál pre riaditeľov škôl a zriaďovateľov
ISSN 1339-925X

Riadenie školy

Neefektivní komunikace

Publikované: Autor/i: doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, PhD.

Neefektivní způsoby komunikace jsou, bohužel, v naší společnosti často používané (Kopřiva a kol, 2008). Jsou to věty, které jsme slýchávali jako děti, a proto je máme v mysli zakódovány a naskakují nám podvědomě. Další faktor, který nás může svádět k použití těchto neefektivních prostředků, může být náš momentální emocionální stav a samozřejmě také neznalost jiných způsobů komunikace (Kopřiva a kol., 2008). 

Příklady neefektivních komunikačních vzorců:

  • Ty zase děláš/neděláš... Kdybys aspoň… (vyčítání, obviňování).
  • Měl/a by sis uvědomit, že... (poučování, moralizování).
  • Tohle jsi udělal/a špatně! (kritika, zaměřování na chyby).
  • Já kvůli tobě......(citové vydírání).
  • Nedělej to/neběhej/polož to, nebo se ti stane....(zákazy, varování).
  • Z tebe jednou vyroste/ z tebe určitě nebude…..(negativní scénáře, proroctví).
  • On je takový.....(nálepkování).
  • Udělej....., okamžitě běž a udělej......(pokyny a příkazy).
  • Přestaň... nebo... Běda, jestli.....(vyhrožování).
  • Křik.
  • Podívej se na..., Vezmi si příklad z …..to tvůj bratr/sestra. To byli žáci!.....(srovnávání, dávání za příklad).
  • Já pro tebe... a ty....(poukazování na vlastní zásluhy).
  • Á, pan mistr přišel. Podívejme, jak to náš Einstein vypočítal. To je nějaký sprint? Tak leda pro slimáky.......(urážky, ponižování).
  • Kdyby to náhodou někdo věděl../nebo nevěděl… (řečnické otázky, ironizace).
  • To je náš génius! To ses tedy vyznamenal! Podívejme se, jak je Tomášek vyspinkaný dorůžova… a stálo to za to vůbec ještě chodit do školy? …(ironie, shazování).
  • Proč jsi to neudělal?/ proč jsi přišel pozdě?... (porušení rovnováhy v komunikaci – vyvolání potřeby obhajovat se).

Jsme-li svědky podobných situací, často nás napadne, s jakým záměrem učitel podobné způsoby komunikace volí. Těžko si lze představit, že by mohl být přesvědčený, že přesně tímto způsobem dosáhne pozitivního efektu. Nebo je emociální prožitek dané situace pro učitele tak náročný, že jej dostatečně dobře nezpracuje?

Podobné způsoby jsou bohužel varovným signálem svědčícím o počínajícím (či již pokročilém) stádiu syndromu vyhoření či nedostatku profesních kompetencí v oblasti sociálních interakcí. 

V praxi se lze často setkat s tím, že tito učitelé si vůbec své negativní a neefektivní způsoby komunikace neuvědomují a nepřipouštějí, že by něco mohli dělat „špatně“.Neefektivní způsoby komunikace často vyplývají z chyb v sociální percepci, které se do kvality sociálních interakcí promítají negativním způsobem. 

Mezi nejčastější chyby paří zejména:

  • „Haló efekt“ - první dojem, předběžné informace v souvislosti s určitým stereotypem,
  • Efekt mírnosti a shovívavosti - tendence posuzovat nám příjemného člověka pozitivněji, přehlížení negativních projevů, platí i opačně, 
  • Implicitní teorie osobnosti - souhrn domněnek  o tom, které rysy osobnosti se vyskytují společně – vytváření konceptů podle jedné pozorované vlastnosti – optimista je zároveň…,
  • autoprojekce - vlastní chyby, vlastnosti připisujeme ostatním,
  • kontrast - zkreslení vnímání rysů osobnosti u člověka vybočujícího z většiny – např. průměrný žák mezi podprůměrnými,
  • neoprávněné generalizace - předpoklad vlastností, které jsou považovány za charakteristické pro příslušníky dané skupiny (dívky jsou zdvořilejší, lékaři jsou empatičtější….

Na názorném příkladu si ukážeme možnosti vhodných a nevhodných způsobů komunikace při řešení „obvyklých školních situací“ – např. nepřipravené pomůcky na hodinu, nebo nepečlivě zpracovaný domácí úkol.

  • Popis situace bez hodnocení osoby: „Tomáši, vidím, že nemáš připravené pomůcky.“
  • Sdělení s hodnocením osoby: „No, samozřejmě, zase Tomáš, ty jsi nenapravitelný, zase nemáš připravené pomůcky na hodinu. Ty jsi naprosto marný případ.“
  • Jednoduchá instrukce:„Tomáši, pomůcky...“
  • Mentorování: „Tomáši, kdyby sis připravil pravidelně pomůcky na vyučování, tak bychom nyní nemuseli ztrácet čas tím, že ti to budu připomínat. Když budeš mít připravené pomůcky, bude se ti lépe pracovat, nebudeš se zdržovat tím, že někde něco budeš hledat, budeš moci dávat pozor na to, co říkám, nespleteš si zadané úkoly a budeš vědět, v jaké části si právě čteme. Víš, že jsi často nepozorný, proto bys měl co nejvíce dbát na to, aby sis nezhoršoval svoji nepozornost a příprava na hodinu je to nejlepší co můžeš udělat. Podívej se třeba na Marušku…….“
  • Otevřená komunikace, vyjadřujeme své pocity, potřeby: „Byla bych ráda, kdybys domácí úkol vypracoval pečlivěji. Udělá mi to radost a myslím, že tobě se také úkol bude líbit více.“
  • Manipulace s pocity druhých, nemluvíme sami za sebe:  „Jolano, to je zase odfláknutý úkol. Copak by tomu asi řekla maminka?“
  • Poskytujeme možnost volby, pochopení, prostor pro vlastní rozhodnutí: „Radime, vidím, že ti stále tahle látka nejde. Máš nějaký návrh co bychom s tím mohli udělat? Můžu ti látku po vyučování vysvětlit, nebo si zkus říci někomu ze spolužáků, nebo se můžeš přihlásit do odpoledního kroužku doučování. V klidu si to rozmysli a přijď mi pak říci."
  • Vytváření negativních scénářů, dítě nemá možnost volby ani prostor pro vlastní rozhodnutí: „Je vidět, že matematik z tebe opravdu nebude. Co chceš v životě dělat? Vždyť ty si nespočítáš ani nákup pěti rohlíků? Ty budeš tak akorát moci nákup ukradnout…. Kdyby ses aspoň trochu snažil, možná bych ti mohla nabídnout, abys přišel na doučovací kroužek, ale s tebou je to marné, to nemásmysl."

Viac v odbornom príspevku v 6. čísle časopisu Manažment školy v praxi alebo v elektronickej verzii časopisu

Publikácie vydavateľstva Wolters Kluwer k téme:

Hyperaktivita nebo hypoaktivita - výchovný problém?

Hyperaktivita nebo hypoaktivita – výchovný problém?

Výchovné problémy vyplývajúce z porúch aktivity detí dnes patria medzi najčastejšie oblasti, ktoré rodičia a učitelia konzultujú s odbornými pracoviskami. Tieto problémy veľmi často vyvolávajú rozporuplné postoje ako odbornej verejnosti tak aj spoločnosti. Publikácia rieši danú problematiku komplexne a ponúka netradičné témy, ktoré pracujú aj s vysoko odbornou problematikou, ktorá v tomto kontexte dosiaľ v tomto druhu literatúry nebola cielene riešená. Na teóriu nadväzuje praktická časť s ukážkami hier či rôznych druhov cvičení. 

 



Diskusia - Počet príspevkov: 0

Odpovedný servis pre predplatiteľov

Vaše otázky pošlite na direktor@wolterskluwer.sk