Využití školního psychologa

Školní psycholog už dávno není jen tím „kdo řeší problémy, když se něco stane“. Je to klíčový člověk, který pomáhá celé škole a každé třídě fungovat jako zdravý, podporující tým.

Jeho význam je obrovský nejen v oblasti budování týmové spolupráce, ale i jako zdroj podpory pro učitele, kteří jsou těmi, kteří budují zdravé a bezpečné prostředí pro žáky. Je potřeba si uvědomit, že na pozicích třídních učitelů nepůsobí jen učitelé s aprobací občanská výchova nebo výchova ke zdraví. A zejména u učitelů zaměřených na přírodní vědy si lze všimnout vyšší nejistoty při implementaci technik s psychologickými prvky. Zároveň je třeba si připustit, že děti dnes tráví ve škole obrovskou část svého času a mnohé z nich přicházejí s různými zátěžemi – z domova, z online světa, z tlaku na výkon. Bez někoho, kdo rozumí skupinové dynamice, emocím a sociálním vztahům, se třída může rychle proměnit v místo, kde žáci soutěží, vylučují se nebo se prostě jen „snesou“.

Právě školní psycholog může učitelům pomoci vidět třídu jako celek – nejen jako soubor jednotlivců s různými známkami. Dokáže navrhnout takové aktivity, které děti učí spolupracovat, naslouchat si, respektovat odlišnosti a společně řešit problémy. A co je nejdůležitější – dělá to tak, aby to děti samy zažívaly jako zábavu a úspěch, ne jako další „povinnou hodinu“. Tímto způsobem posiluje nejen vztahy mezi žáky, ale i důvěru k učitelům a pocit bezpečí celé školy. Bez odborné psychologické podpory by realizace mnohých aktivit zaměřených na osobnostní rozvoj žáka často selhala nebo nepřinesla dlouhodobý efekt.

Další jeho významnou rolí v procesu budování zdravého a bezpečného klimatu je závěrečná reflexe při realizovaných aktivitách. Učitelé s reflexí žáků pracují běžně v rámci edukačního procesu, ale při použití technik zaměřených na osobnostní rozvoj, týmovou spolupráci či s nějakým psychologickým prvkem, se k reflexi skupinové práce necítí dostatečně kompetentní.

Význam školního psychologa si stále častěji uvědomují i sami učitelé, a to nejen v oblasti podpory práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo v hledání ideálního individuálního přístupu k dětem, ale právě při práci s celým kolektivem. Efektivní a pravidelné vedení třídnických hodin každý týden není zatím v současné české edukační praxi obvyklé, postoj učitelů k tak časté frekvenci vedení třídnických hodin je spíše odmítavý.

Zajímavé výsledky přineslo šetření z roku 2023, realizované mezi 73 třídními učiteli základních a středních škol kraje Vysočina v České republice (Švamberk Šauerová, 2023). Co se týče frekvence třídnických hodin, pak většina učitelů třídnické hodiny vede 1x měsíčně. Obsahem takto realizovaných hodin bývá dle zjištění nejčastěji řešení administrativy – absence, nějaké výrazné obtíže v chování, občas učitelé uvádějí, že v hodině plánují nějaké společné aktivity – exkurze, výlet.

Zajímavé výsledky přinesla rovněž analýza postojů učitelů k výrokům, vztahujícím se k charakteristikám a cílům třídnických hodin (s využitím Likertovy škály). Pozitivní postoj učitelé prezentovali např. k vyjádření, že